Jak přežít svoje sny O.o

Občas se sama sebe ptám proč se mi zdají tak trhlé sny? Je docela sranda probudit se a pamatovat si co se mi zdálo. Zdají se vám občas sny typu: Jsem padouch ve skupině banditů a honi mně policajti po nějakým obrovským paneláku s obrovskýma oknama. Vypadá to tam jak v NewYorku a skáču po lešení jako opice z rozbitého okna. Je to docela ironické. Pak dopadnu na hromadu dříví, slezu z něj se svou partou a gratuluji si že jsme to dokázali, ale co jsme dokázali?! Je to jako zmateční řízení... Ale další sen je ještě trhlejší... Jsem někde v aqvaparku (já do takových zařízení ze zásady nechodím protože jakmile mně někdo uvidí udělá se mu špatně) a nějací dva kluci tam serfují (dost diné no) ale ne na klasických serfech ale na nějaké gumové podložce na cvičení (dost směšné) po chvilce stojím na tom mini koberci a serfuju jak letitej mistr (další ironie) po chvíli se podívám a jsem někde jinde. Jsem ve hře Boarder XL a sjíždím jednu z tratí. Takové sny se mi zdívají skoro kařdou noc a vždy když si na jeden z nich vzpomenu, chytne mně hysterický smích. 


Zdají se vám taky sny které vás vedou k histerickému smíchu? :)

Oh my God!

Dnes jsem přijela z Brna. Byla jsem na křtinách mého malého brášky, Honzíka :). 

Nechci o sobě říkat že jsem satanistka, ale tohle vyznání satanismu se mi líbí, je vlastně celý o tom ,,Dělej si co chceš". Hned ráno pro nás přijel táta a odvezl nás do Tuřan v Brně do kostela Panny Marie. Já jsem šla "šokovaně" celá v černém a s pentagramem na krku. Až po čtvrt hodině stání v kostele v lavici mi docvaklo, že křesťani nemají ďábla zrovna v lásce... Tak jsem ho musela schovat. Pentagram jsem schovala do výstřihu šatů, opravdu jsem neměla za potřebí aby na mně přez celý kostel nějakej pobožnej blázen křičel: ,,Ďáblovo dítě, jdi pryč od svatého místa!" no to opravdu ne. Naštěstí si toho skoro nikdo nevšimnul. Po pokřtění mimochodem bráška je svatým jménem Karel, jsme jely do domu mamky Honzíka a tam byla oslava ...

In nomine dei nostri satanas luciferi excelsi...